Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mudrování nad kvalitní televizí

10. 05. 2015 18:11:48
Otázka "Co jekvalitní televize" zaměstnává televizní vědce už let. Cca od poloviny devadesátých let dává prudký rozvoj televize nekončící řadu podnětů, které pohled na to, co se za tímto pojmem skutečně ukrývá.

Následující text by měl být malou soukromou úvahou nad termínem kvalitní televize, zamyšlením nad tím, co pro mě kvalitní televize představuje a ztělesňuje. Mé úvahy se zakládají na třech textech - HBO and the Concept of Quality TV Jane Feuer, Is Quality Television Any Good Sarah Cardwellové aQuality TV - A US TV Critic's Perspetive od Davida Bianculliho.

Předem předesílám, že bych sám sebe jen stěží označil za televizního diváka v tom pravém slova smyslu. Nečekám každý den v týdnu na nový díl oblíbeného seriálu, nehlásím se k žádnému fanklubu nějaké série. Vybírám si. Ano - hledám. Když mě něco zaujme, pokračuji. Ale nedělá mi problém přestat, pokud mě dané dílo začne nudit.

Jak výše uvedení teoretici bez výhrad uznávají, posuzování toho, co je ona kvalitní televize je záležitostí čistě subjektivní. Každý z nás, každý filmový divák (koneckonců nemusí být nutně filmový, je to případ jakéhokoliv umění), si vytváří svůj vlastní estetický rámec, jehož prizmatem umění sleduje a vybírá si z něj to, co do tohoto rámce zapadá. Stejně tak pak tento svůj estetický rámec konfrontuje s estetickými rámci jiných diváků, rámce se vzájemně obohacují, proměňují.

Přijde mi proto poněkud nešťastné - a je to ostatně problém umělecké kritiky jako takové - snažit se definovat něco tak amorfního a čistě subjektivního, jako je kvalita. V současnosti, kdy film a televize přestávají být světy sobě vzdálenými a naopak se k sobě přiblížily natolik, že ve své podstatě protnuly, je určování kvality obtížné - ne-li zhola nemožné.

Klíčová je vždy perspektiva diváka. Kritik není ničím více, než poučeným divákem. Může soudit, může vyjadřovat svůj názor - a v konečném důsledku do jisté míry ovlivnit, zda si něco konkrétní divák v televizi pustí nebo ne. Nakonec je to ale stejně jen otázka značky, propagace a to, o jak moc masivní produkci se jedná. Jeden příklad za všechny: Horkým tématem posledních týdnů je start páté série Hry o trůny. Bylo zajímavé sledovat fanouškovská očekávání na Twitteru, která místy hraničila až s hysterií. Seriály (a stejně tak i filmy) se mění ve společenskou událost. Když někdo dané dílo nesleduje, je málem vyvržen ze společnosti (nemohu si nevzpomenout na spor s jedním nejmenovaným kolegou, který nebyl schopný pochopit, že chodí po zemi takoví heretici, kteří daný, v tu dobu aktuální film ještě (ani ne týden po premiéře), neviděli). Naprosto všechno je otázkou osobního vkusu - ničeho jiného.

Každý z nás si definuje svou vlastní "kvalitní televizi". Ano, je možné najít určité stylistické prvky, které by mohly být nositelem toho, co je obecně považováno za kvalitní. Ve výše zmíněných článcích jsou nejčastěji zmiňována hudba, kamera, herecké výkony, narativně komplikovanější příběh, já bych za sebe ještě výše zmíněnou produkci. Je však celkem zajímavé poukázat na to, že se jedná o věci, které televize přijala od svého staršího bratříčka, filmu. Kde dneska hledat onen distinktivní rys mezi kvalitní a ne-kvalitní televizí, když ne v sumě stylistických prvků. Zastávám názor, že je třeba se obrátit do sféry hodnot. Televizní tvorba má v dnešní době stát se "románem pro vizuální dobu". Může být tím médiem, které může vyprávět ony "velké příběhy". Nejčastěji se tak proto nabízí témata historická - a televize má tu možnost v poměrně atraktivní formě prezentovat to, co by na stránkách knih historiků četla jen úzce vybraná skupina recipientů. V této souvislosti mě napadají domácí díla Hořící keř nebo České století. Tyto dva počiny považuji za své osobní zástupce toho, co se u nás natočilo, a mohlo by nést označení "kvalitní televize". O "kvalitní televizi" se mluvilo i souvislosti s krimiseriálem *Cirkus Bukowsky". Toto dílo je ale podle mě důkazem spíše než kvalitní televize, toho, že jsme za západem stále dost pozadu. Je příkladem definice kvalitní televize skrze stylistické prvky. Ale upřímně - jakákoliv televize je dnes schopna vyprodukovat seriál, který by vypadal "filmově". Kdysi tak oblíbené kritické floskule, že "film vypadá televizně", nebo "televize filmově", dnes naprosto postrádají smysl.

Osobně si tak televizní kvalitu definuji spíše tematicky a skrze hodnoty, které daný filmový text přenáší. Ocením spíše dobrou literární adaptaci, byť s nižším rozpočtem, než dle mého názoru povrchní seriály typu Sex ve městě. Vychutnám si spíše poctivé řemeslo a herecké výkony v intimním dramatu, než epickou výpravu a bombastickou produkci. Možná jsem anachronismus, ale kvalita je pro mě prvek imanentně obsažený v daném díle – nikoliv to, o čem se říká, že je to kvalitní. K nepříčetnosti mě vytáčí slogan, který se v poslední době často objevuje v knihkupectvích: „Kniha, kterou čte celý svět“. Masovost rozhodně není kvalitou. A kvalitou v umění ani není to, o čem to prohlásí kritik – ať je jak chce erudovaný.

V tom, že je kvalita v umění věcí čistě subjektivní a zdůvodnitelnou mnoha různými cestami, tkví koneckonců zábavnost tohoto problému a jeho uplatnitelnost v mnoha diskuzích. Můžeme se donekonečna přít o tom, proč jsou Misfits lepší seriál než American Horror Story a naopak. No a na vyšší úrovni, na té akademické, se přeme o to, jestli existuje něco jako koncept kvalitní televize a jestli jej je možné definovat. Můj pohled na celou věc snad vyplynul z předchozích řádků. Kvalitní televize existuje, její definice je však záležitostí každého diváka a najít objektivní fakta, která by rozlišila kvalitu od nekvality, není možné. Vždycky se najde někdo, kdo bude tvrdit opak.

Autor: Jiří Vladimír Matýsek | neděle 10.5.2015 18:11 | karma článku: 5.65 | přečteno: 415x

Další články blogera

Jiří Vladimír Matýsek

Roxette: Good Karma (2016) - Labutí píseň devadesátkových hitmakerů?

Švédská legenda inteligentního popu devadesátých let končí. Těžké onemocnění zpěvačky Marie Fredriksson jim neumožňuje dále pokračovat ve společné hudební kariéře.

4.6.2016 v 10:41 | Karma článku: 10.20 | Přečteno: 474 | Diskuse

Jiří Vladimír Matýsek

Tonya Graves a její bluesové kořeny

Čas od času se z čistajasna vynoří deska, která sice zůstává posluchačskou většinou nepovšimnuta, je však do jisté míry perlou, která svou zářivostí přesvítí mnohem klíčovější tituly.

18.2.2016 v 18:54 | Karma článku: 4.87 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jiří Vladimír Matýsek

Strhávání model: Adele

Když někomu sáhnete na modlu, poznáte to. Fanatismus, s jakým se do mého nesouhlasného komentáře k nové desce Adele pustili její fanoušci, mě napevno utvrdil v tom, co jsem v diskuzním příspěvku naznačoval.

14.2.2016 v 20:24 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 508 | Diskuse

Jiří Vladimír Matýsek

Noví Coldplay - pořád stejně, ale v podstatě dobře

Minimálně jedna věc se však britské pop(rockové) kapele Coldplay upřít nedá - pánové nekecají a dělají.

11.1.2016 v 17:23 | Karma článku: 3.04 | Přečteno: 99 | Diskuse

Další články z rubriky Média

Pavel Nitka

Ohodnoť si film a nezapomeň, nadávat můžeš, jak je jen libo...

Vždyť máme tu svobodu slova a tak se na nějaké to přirovnání s jakýmkoliv produktem trávení nekouká. A urážky jsou přece v demokracii normální. Proto jsme se přece zbavili té totality, nebo ne?

10.8.2017 v 15:26 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 567 | Diskuse

Jan Bartoň

Jak se dělá propaganda

Server msn.com dokazuje, že americký prezident Donald Trump a korejský diktátor Kim jsou „z jednoho těsta“. Takto se dělá propaganda.

8.8.2017 v 9:53 | Karma článku: 25.45 | Přečteno: 715 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Kolegyně v ohrožení aneb Skutečný obraz Erdoganova režimu

Neda Aminová je íránská blogerka, novinářka, spisovatelka a obhájkyně práv žen. Poslední jmenovaná aktivita má ovšem v zemi ajatolláhů docela jiný význam než kdekoli na Západě.

7.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.19 | Přečteno: 667 | Diskuse

Michaela Piontková

Jak můžeš žít bez Instagramu? (A jiných sociálních sítí)

Úplně normálně? V reálném světě? Bez potřeby všechno si nastavovat, abych si to následně vyfotila a někam to pak přidala?

6.8.2017 v 12:15 | Karma článku: 27.47 | Přečteno: 961 | Diskuse

Tomáš Flaška

Proruská rétorika Hradu se opět potvrdila

Seznam.cz se rozhodl, že nebude platit za reklamu webům, které zveřejňují nepravdivé a zkreslené informace.

5.8.2017 v 19:17 | Karma článku: 41.86 | Přečteno: 4626 | Diskuse
Počet článků 30 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 877

Doktorand v oboru česká literatura, prodejce v record storu, milovník kvalitní hudby a literatury, sběratel vinylových desek.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.