Švédská legenda inteligentního popu devadesátých let končí. Těžké onemocnění zpěvačky Marie Fredriksson jim neumožňuje dále pokračovat ve společné hudební kariéře.
Jako možná náplast na srdce fanoušků může posloužit poslední studiové album Good Karma, které vyšlo tento pátek.
Roxette zůstávají věrni tomu, co pro ně bylo typické. Optimistická, popová muzika, chytře udělaná, se zapamatovatelnými melodiemi. Tak je to alespoň na začátku jedenáctiskladbové novinky. Mírně ostřejší Why Dontcha?, které hlasově dominuje Per Gessle a klasická balada ve středním tempu, It Just Happens. I přes prožitá příkoří a dle aktuálních recenzí nepříliš jisté živé vystupování, je Fridriksson v solidní hlasové kondici a skladbu "dává" tak, jak si pamatujeme ty nejznámější hity kapely.
Problémy však nastávají od třetí skladby. Roxette modernizují svůj zvuk - snad jen občasné hrábnutí do kytarových strun - dávají vzpomenout na staré časy. Ke slovu se dostává dusavý, umělý podklad, hlasy interpretů jsou modifikovány efekty a tak typická originalita se rozpouští v tom, co dnešní pop produkuje ze všech stran. Slyšíme popvé divy typu Ellie Goulding, ale i klenuté melodie, které jakoby vypadly z posledních desek Coldplay. Kdysi živý, na skutečné hudební nástroje hraný pop se utápí pod elektronickým balastem - např. You Make It Sound So Simple. Slyšet tyhle skladby v rádium, projdou myslí bez toho, aniž by zakotvily. Ani by mně nenapadlo řešit, o jakého interpreta se jedná. Ve skladbě You Can't Do It Anymore se dokonce v aktualizaci dostávají tak daleko, že koketují s rapem. N, neberu to jako svatokrádež. Bohužel, v kontextu desky to působí jen a jen jako úlitba současnému mainstreamu. A to je rozhodně škoda, neboť Roxette byly vždycky svébytnou kapelou, která dokázala přijít s vlastním zvukem. Poslední album Good Karma je však kompilátem všeho možného, odkud Roxette vystrkují růžky jen velmi sporadicky. Pokud se skutečně jedná o tečku za kariérou Roxette, je škoda, že končí zrovna takhle. Nové publikum těžko naberou - ač se o to mermomocí snaží - a staré fanoušky spíše zklamou, ne-li odradí.
