Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Strhávání model: Adele

Když někomu sáhnete na modlu, poznáte to. Fanatismus, s jakým se do mého nesouhlasného komentáře k nové desce Adele pustili její fanoušci, mě napevno utvrdil v tom, co jsem v diskuzním příspěvku naznačoval. 

Tedy, že Adele je popovým produktem, který v mnoha (nikoliv ve všech, podtrhávám!) posluchačích vyvolává pocit, že poslouchají něco extra. Umění, vysokou kvalitu, hudbu, která představuje vrchol současné produkce.

Stručně: Adele je pop, který ze současné plastikové produkce vyděluje její hlas - hlas, který je zajímavý v několika singlech (Someone Like You, Skyfall…), ale celou stopáž alba utáhne jen stěží. A nejvýrazněji je to vidět právě na její poslední desce, 25. Ta je nevýrazná, nudná, působí dojmem “musíme něco rychle vydat, aby se na Adele nezapomnělo”, je doslova odfláknutá. V tomto kontextu je pak celkem jasné, že zpěvačka na Spotify zavěsila pouze dvě (ty lepší) písně. Prodeje Adele jsou podle očekávání obrovské. Adele je brilantním marketingovým produktem, zpěvačkou, která sebou nese příběh - a to se cení a projevuje na prodejích. Stejně tak je popově univerzální, jako ke vzoru se k ní může přimknout leckdo.

V diskuzních příspěvcích se objevily i ironické narážky na to, že jsem označením Adele za pop objevil příslovečnou Ameriku. Nechci házet všechny posluchače do jednoho pytle - určitě mnoho z nich poslouchá Adele proto, že se jim líbí, přičemž nezáleží na žánru. A tak je to v pořádku. Ale troufnu si tvrdit, že je mezi posluchači nezanedbatelná skupina těch, kteří žijí v představě, že poslouchají něco speciálního. Nejpravděpodobněji jazz, soul, nebo podobné žánry, mající v očích posluchačů pel výjimečnosti a snad i umělecké sofistikovanosti. Ale tvrdit, že je to chyba posluchačů, by vůči nim nebylo zrovna fér. Je to suma řady vlivů - a všechny jsou výsledkem marketingové prezentace zpěvačky samé. Ač ve věku popových hvězdiček, jasně se stylizuje (a to už od první desky) do jazzové matróny, zpěv obaluje epickým, orchestrálním zvukem a silným způsobem hraje na retro strunu. A lid na toto brnkání slyší, otvírá šrajtofle a kupuje. Chytrým marketingovým tahem budiž ostatně i to, že Adele, byť naprosto zřejmě singlová zpěvačka, vydává pouze celá alba. Posluchač tak vedle svých zamilovaných hitů dostane také pořádnou porci vaty. Bude-li Adele dále pokračovat tímto způsobem, do deseti let má zaděláno na solidní best-of desku. A to by mělo být tím jediným, co po ní zůstane - a dost pravděpodobně to tak bude. Ostatní skončí v dálavách zapomnění, oprávněně.

Militantní fanoušci Adele, mnohdy neschopní akceptovat jiný pohled na věc, se do mně pustí i na tomto místě. Už vidím ty argumenty - co jsem v životě dokázal, kdo mě dal právo kritizovat - argumenty, které budou mimo mísu a s tématem nebudou souviset. Tak už to chodí, obvykle nejvíce zapálený fanoušek se sníží jen k tomu, aby napadal toho, kdo má jiný názor. A to bez argumentů. Rád uvítám názory, které mě přesvědčí o tom, že nemám pravdu a že jsem zaujatý. Budu se těšit.

 

Autor: Jiří Vladimír Matýsek | neděle 14.2.2016 20:24 | karma článku: 11,69 | přečteno: 526x
  • Další články autora

Jiří Vladimír Matýsek

Roxette: Good Karma (2016) - Labutí píseň devadesátkových hitmakerů?

Švédská legenda inteligentního popu devadesátých let končí. Těžké onemocnění zpěvačky Marie Fredriksson jim neumožňuje dále pokračovat ve společné hudební kariéře.

4.6.2016 v 10:41 | Karma: 11,40 | Přečteno: 534x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Tonya Graves a její bluesové kořeny

Čas od času se z čistajasna vynoří deska, která sice zůstává posluchačskou většinou nepovšimnuta, je však do jisté míry perlou, která svou zářivostí přesvítí mnohem klíčovější tituly.

18.2.2016 v 18:54 | Karma: 7,11 | Přečteno: 153x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Noví Coldplay - pořád stejně, ale v podstatě dobře

Minimálně jedna věc se však britské pop(rockové) kapele Coldplay upřít nedá - pánové nekecají a dělají.

11.1.2016 v 17:23 | Karma: 5,52 | Přečteno: 106x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Mudrování nad kvalitní televizí

Otázka "Co jekvalitní televize" zaměstnává televizní vědce už let. Cca od poloviny devadesátých let dává prudký rozvoj televize nekončící řadu podnětů, které pohled na to, co se za tímto pojmem skutečně ukrývá.

10.5.2015 v 18:11 | Karma: 8,14 | Přečteno: 426x | Diskuse| Média

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (9.) - Michael Bay amorální

Bývaly doby, kdy uměl Michael Bay točit dobré filmy. Blbé, ale v rámci žánru a zacílení na diváka dobré. Bayovy filmy měly styl, bývaly dlouhé, ale dokázaly bavit. Pak byly v mozku režiséra buňky nahrazeny kolečky a převody, vznikla trojice filmůTransformers– s výrazně sestupnou tendencí – a ještě než vznikne další film o „hračkách pro velké kluky“ odskočil si Bay k filmu, který podle všech zpráv měl být „malý“, bez výbuchů, bez armády a tak dále.

12.10.2013 v 19:45 | Karma: 6,73 | Přečteno: 211x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Arctic Monkeys – AM: Absolutně mizerné…

Arktickým opicímvyšlo nové album. Již páté. Sheffialďané jsou zase na titulních stranách hudebních časopisů, jsou headlinery velkých festivalů a okupují první příčky hitparád. A hudební kritici se mohou samou chválou přetrhnout. A já se ptám: Proboha proč?

26.9.2013 v 20:50 | Karma: 5,82 | Přečteno: 450x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

MINISTERSTVO KULTURY VARUJE: Tento film vám může způsobit trauma

Oxfordský slovník angličtiny definuje násilí jako „chování, zahrnující užití fyzické síly ke zranění, poškození nebo zabití někoho, či něčeho.“ Druhý význam zahrnuje „silnou emoci, nepříjemnou zkušenost nebo destruktivní přírodní sílu.“ Násilí bývá ve spojitosti s kinematografií často skloňováno. Mluví se o omezení násilných scén ve filmech a o útocích, které mohly být podmíněny sledováním filmů (viz nedávný případ střelby při projekci posledního Batmana).

16.7.2013 v 17:02 | Karma: 10,44 | Přečteno: 5971x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Kajícná zpověď kulturního snoba

Oscar Wilde jednou pravil:„Veškeré umění je zcela neužitečné.“ Ve svém posledním příspěvku na tomto blogu jsem před časem mimo jiné napsal: „Umberto Eco naplňuje postmoderní metodu psaní beze zbytku. Pražský hřbitov lze číst jako skvěle střižený román Dumasovského typu. Pobaví se čtenář, který se o konspirační teorie nezajímá a o zednářích zaslechl jen omylem. Poučenějšímu čtenáři dává Ecův román dostatek místa k uvažování nad smyslem literatury a dějin a ještě se utvrzovat v kvalitě vlastní kulturní encyklopedie.“

24.6.2013 v 17:27 | Karma: 6,56 | Přečteno: 444x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Z deníku padělatele (Umberto Eco: Pražský hřbitov)

Umberto Eco byl pro mě vždycky spíše vědcem než autorem beletrie. Proslavil se siceJménem růže, historickou detektivkou, ale odborné eseje tvoří přeci jen valnou většinu jeho bibliografie. Práce ze středověké estetiky, teorie literatury a sémiotiky byly vždycky dokonalou ukázkou toho, jak poměrně složité téma podat s nebývalou čtivostí a přístupností pro „neodborného“ čtenáře. Pokud jde o beletrii, je Eco postmodernistou par excelence. Sám na sebe aplikuje svou teorii o čtení textu na více rovinách a baví oba svoje čtenáře – sémantického i sémiotického.

18.6.2013 v 16:45 | Karma: 8,39 | Přečteno: 371x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Pär Lagerkvist a jeho Trpaslík

Dovolím si tvrdit, že pokud se dnes řekne slovní spojení „švédská literatura,“ jen málokdo se dovede upamatovat na víc než jen pár jmen autorů a děl z této severské země. Většina si vzpomene na autorku dětských knížek Astrid Lindgrenovou, milovníci thrillerů ze současnosti zmíní Stiega Larssona, autora i u nás výborně prodávané trilogieMilénium. A někteří si možná vzpomenou na Pära Lagerkvista, nositele Nobelovy ceny za literaturu, jeho románTrpaslíkje tématem tohoto textu. Než se ale k Lagerkvistovi dostanu, dovolte mi krátký exkurz o dějinách švédské literatury.

27.3.2013 v 22:57 | Karma: 8,86 | Přečteno: 421x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Trvání v proměně: Vienna Evy Menasse

Současná rakouská literatura patří beze vší pochyby ke slibně se rozvíjejícím literaturám střední Evropy. Román Vienna vyšel ve zlínském nakladatelství Archa a řadí se do vlny tzv. německé židovské literatury. Více o Evě Menasse, hvězdě, která na rakouském literárním nebi zazářila s nebývalým jasem (byť ne se všeobecným nadšením - kritiky na její text byly celkem rozporuplné) a jejím dle mého názoru brilatním románovém debutu Vienna je následující text.

17.3.2013 v 18:48 | Karma: 5,82 | Přečteno: 190x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Bloudění s Jaroslavem Durychem

Na záložce románu Jaroslava Durycha čteme následující citaci kritika F. X. Šaldy: „Bloudění, které dává název románu Durychovu, je skutečně hudební klíč jeho skladby, osnova jeho tkáně. Je to nejprve bloudění fyzické (...), ale je tu jistě i bloudění psychické.“ Těžko říct, jaký byl čtenářský zážitek pana Šaldy.

27.2.2013 v 21:12 | Karma: 8,53 | Přečteno: 438x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (8.) - Temné stíny v hlavě Tima Burtona

Tim Burton si své renomé a nespornou diváckou oblíbenost vystavěl na řadě (mírně řečeno) bizarních filmů s hrdiny, jejichž účes připomíná vlasový sestřih pana režiséra (nebo post-punkového krále Roberta Smitha z The Cure). A když už nemají chaos NA hlavě – jako Beetlejuice, Střihoruký Edward, Ichabod Crane z Ospalé dírynebo Sweeney Todd – mají ho nepochybně V hlavě – jako všichni ostatní. Milá ujetost, černý humor, stylizace, budovaná na základě toho kýčovitého, pohádkového pojetí hororu. To vše byl Burton až doĎábelského holiče z Fleet Street. Pak přišlaAlenka v říši divůzničená zbytečným 3D.Temné stínyv sobě skrývaly obrovský potenciál. Na prvních plakátech se Depp vyskytoval s poněkud rozcuchanými vlasy a látka jako by byla pro Tima Burtona přímo stvořená...

2.9.2012 v 22:38 | Karma: 6,78 | Přečteno: 556x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (7.) - Pomsta servírovaná za studena

České kinematografii dlouhodobě chybí film, který by se dal s čistým svědomím zařadit o žánrové škatulky „thriller“. Snad až celovečerní debut Miroslava OndrušeVendetaby tuto nálepku mohl obdržet a hrdě se s ní pyšnit.

22.8.2012 v 22:18 | Karma: 6,49 | Přečteno: 670x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Tak ho tu máme... nového Nohavicu

Čtyři roky uplynuly od vydání Ikara, dosud posledního alba Jaromíra Nohavici. Tento, asi nejznámější český písničkář vydal řadu desek. Od prvotiny Darmoděj, přes hravé a veseléTři čuníkyaž po temné, básnicky nejvyspělejší, Divné století, si Nohavica stabilně udržuje vysokou uměleckou kvalitu nahrávek.

14.7.2012 v 22:19 | Karma: 20,87 | Přečteno: 1639x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (6.) - Poslední štace

Friedrich Wilhelm Murnau patří k největším režisérským osobnostem z období němého filmu. Do srdcí filmových diváků a historie tohoto nejmladšího umění se zapsal zejména filmyUpír Nosferatua svým hollywoodským debutemVýchod slunce. Mezi nimi stojí třetí pilíř Murnauovy tvorby, dramaPoslední štace(Der Letzte Mann, 1924).

8.7.2012 v 22:03 | Karma: 7,12 | Přečteno: 519x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (5.) - Příběh z Tokia

Jsou filmy, ke kterým se člověk propracovává poměrně těžko. Zahaluje je jakási aura „legendárnosti“, automaticky jsou řazeny do kánonu, do všech zlatých fondů, mezi vrcholná světová díla kinematografie. Lze dokonce uvažovat o jakésipovinnostityto filmy shlédnout a tato povinnost je mnohdy odrazující. Osobně preferuji cestu hledání. Znát stěžejní díla je samozřejmě nutností, ale nemusím se divácky soustředit pouze na ně. Spíše se nechávám okolnostmi zavést až k těmto filmům, přičemž se je snažím hodnotit co nejstřízlivějším pohledem, pokud možno neovlivněn jejich proslaveností. V mnoha případech se ale stává, že konkrétní filmy nejsou kanonické pro nic za nic. Před časem se mi toto stalo s BressonovýmDeníkem venkovského faráře, teď s Příběhem z Tokiajaponského režiséra Jasudžira Ozua.

19.5.2012 v 12:29 | Karma: 7,50 | Přečteno: 503x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Lipník město kultury? Těžko...

Na začátek bych rád předeslal jednu věc – nejsem obyvatelem Lipníka nad Bečvou. Ale jako studentovi filmu a češtiny (to znamená oborů, které jsou s kulturou a uměním bytostně spjaté) mi nemůže být lhostejný fakt, že Lipník, sám sebe hrdě označující jako „město kultury“, svojí grantovou politikou kulturu likviduje.

7.4.2012 v 18:13 | Karma: 8,50 | Přečteno: 750x | Diskuse| Ostatní

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (4.) - Znásilnění antické mytologie

Antická mytologie tvoří základ evropské civilizace. A byli to evropští osadníci, kteří vybudovali základy Spojených států amerických. Příběhy o antických hrdinech, bozích a monstrech si přenesli sebou a zvláště ve dvacátém století se antické báje staly vydatným zdrojem pro hollywoodské scénáristy. Staré klasiky Souboj Titánů nebo Jáson a Argonauti se k dávné mytologii chovaly s jistou pokorou a věci, v těchto filmech zasazené do pohádkového rámce, v mnohém skutečně s antickými předlohami korespondovaly.

6.4.2012 v 23:37 | Karma: 13,37 | Přečteno: 1365x | Diskuse| Kultura

Jiří Vladimír Matýsek

Filmové poznámky (3.) - Pytel kostí - další adaptace Stephena Kinga

Stephena Kinga mám jako spisovatele celkem rád. Když už číst něco ze současné lehčí literatury, King je jasná volba. Tisícistránkové TO je jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četl, Zelená míle a povídkové Čtyři roční doby také nezklamaly. A Temná věž? To je – sice natahovaná – pecka jako řemen. Všeobecná přístupnost Kingových knih je bezesporu jedním z faktorů, které vedou k častému zfilmování jeho knih. Většina adaptací však bohužel nedosahuje potřebných kvalit. Ano, čestné výjimky tu jsou – Shawshank, Carrie, Misery, Nadaný žák nebo Zelená míle – ostatní filmy jsou na opačném konci kvalitativní osy. Jak dopadla zatím poslední kingovská adaptace, dvoudílný televizní film – Pytel kostí?

26.2.2012 v 21:24 | Karma: 7,38 | Přečteno: 789x | Diskuse| Kultura
  • Počet článků 30
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 933x
Doktorand v oboru česká literatura, prodejce v record storu, milovník kvalitní hudby a literatury, sběratel vinylových desek.