Skutečný básník či básnířka ..... toto všechno neřeší

Jede si podle svého a nenechává se svazovat nějakými příručkami (i když je všechny zná a je možné, že ho ovlivňují)

:-)

Básníci a "křížovkáři"

U poezie mám vážně ráda tu nevědomost, chrlení, intuitivnost, syrovou inspiraci, jak to popisuješ tady: "používání určitých „soustav přízvučných a nepřízvučných dob“ (všech těch jambů, trochejů, anapestů a bůhví čeho ještě) je u skutečně dobrého básníka věcí nevědomou".

Ti, co se snaží svou inspiraci násilně vtlačit do schémat, nejsou pro mě o nic lepší, než tvůrci křížovek. "Sedí mi toto k tomuto? Je tady dost volného místa? proboha, zde jen tři písmena, ne čtyři!"

Pro dnešní postmoderní autorství už je křížovkařina (DOUFÁM) mrtvá. Pokud ne, tak slouží jen k tříbení řemesla, ale ne jako hlavní proud. Ponejvíce ji udržují naživu jen literární vědci. I když naživu asi ne, spíš v umělém spánku.

Já třeba moc poezii nerozumím

i když leckdy je moc hezká. Moc jsem jí ale nepřečetl, takže se vyjádřovat nemůžu.

Každopádně, moc hezky psal Ján Smrek a Emil Boleslav Lukáč.