Čas od času se z čistajasna vynoří deska, která sice zůstává posluchačskou většinou nepovšimnuta, je však do jisté míry perlou, která svou zářivostí přesvítí mnohem klíčovější tituly.
Pro mně je loňským zástupcem těchto každoročně se opakujících případů albumBack to Blues zpěvačky Tonyi Graves z Monkey Bussiness. Takřka okamžitě se album vyšvihlo do mé loňské topky a pokud jde o opakované poslechy, stále se drží na čelných pozicích.
Back to Blues je kolekcí deseti skladeb, kterými drobná zpěvačka vzdává hold žánru, z kterého vzešla - blues. Není potřeba se zbytečně a bezúčelně pokoušet o vlastní tvorbu v žánru, když stačí sáhnout do bohatého bluesového zpěvníku. Graves nepodává nějaký encyklopedický výčet bluesových subžánrů, spíše přichází z písněmi, které jsou pro ni samu vysoce osobní a ztělesňují pro ni právě onu podstatu blues. Na desce se tak setkávají Jimi Hendrix (krásná, byť ne zrovna hitovými kolekcemi proslavená May This be Love), BB King, ostře našlápnutá dvanáctka I Just Wanna Make Love to You či naprosto fantastická, do country oparu zahalená Jolene od Dolly Parton.
Slabých míst netřeba hledati. Nejsou.Back to Blues šlape jak má a Tonya Graves odhaluje svoje vnitřní já, odhaluje, že skutečně má bluesovou duši - a v této chvíli mě nenapadá žádná ze zpěvaček (a natož domácích!) u které bych toto sepětí s žánrem cítil natolik jasně a silně. Tonya Graves svým hlasem hladí i sápe, sytí jej širokou škálou emocí, od žalu, přes erotickou dravost až lehkým, ironickým štulcům. Nemalý podíl na kvalitě výsledného produktu má bezpochyby i doprovodná kapela (překrásné kytarové intro u hendrixovkého coveru) a krystalicky čistá produkce s poctivým, plným zvukem.
Asi až moc pěji chválu, ale nemůžu jinak.Back to Blues je dotažená deska, která se vydaří jen párkrát. Tonya Graves na ní prokázala, že jí mnohem lépe v žánru blues, než v tom, co zpívá v domovské kapele. Sám jsem zvědav, zda tuto svoji dosud zasutou polohu bude dále rozvíjet, či je to jen opuštěná vlaštovka....
