Jiří Vladimír Matýsek
- Počet článků 30
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 933x
Seznam rubrik
Jiří Vladimír Matýsek
Z deníku padělatele (Umberto Eco: Pražský hřbitov)
Umberto Eco byl pro mě vždycky spíše vědcem než autorem beletrie. Proslavil se siceJménem růže, historickou detektivkou, ale odborné eseje tvoří přeci jen valnou většinu jeho bibliografie. Práce ze středověké estetiky, teorie literatury a sémiotiky byly vždycky dokonalou ukázkou toho, jak poměrně složité téma podat s nebývalou čtivostí a přístupností pro „neodborného“ čtenáře. Pokud jde o beletrii, je Eco postmodernistou par excelence. Sám na sebe aplikuje svou teorii o čtení textu na více rovinách a baví oba svoje čtenáře – sémantického i sémiotického.
Jiří Vladimír Matýsek
Pär Lagerkvist a jeho Trpaslík
Dovolím si tvrdit, že pokud se dnes řekne slovní spojení „švédská literatura,“ jen málokdo se dovede upamatovat na víc než jen pár jmen autorů a děl z této severské země. Většina si vzpomene na autorku dětských knížek Astrid Lindgrenovou, milovníci thrillerů ze současnosti zmíní Stiega Larssona, autora i u nás výborně prodávané trilogieMilénium. A někteří si možná vzpomenou na Pära Lagerkvista, nositele Nobelovy ceny za literaturu, jeho románTrpaslíkje tématem tohoto textu. Než se ale k Lagerkvistovi dostanu, dovolte mi krátký exkurz o dějinách švédské literatury.
Jiří Vladimír Matýsek
Trvání v proměně: Vienna Evy Menasse
Současná rakouská literatura patří beze vší pochyby ke slibně se rozvíjejícím literaturám střední Evropy. Román Vienna vyšel ve zlínském nakladatelství Archa a řadí se do vlny tzv. německé židovské literatury. Více o Evě Menasse, hvězdě, která na rakouském literárním nebi zazářila s nebývalým jasem (byť ne se všeobecným nadšením - kritiky na její text byly celkem rozporuplné) a jejím dle mého názoru brilatním románovém debutu Vienna je následující text.
Jiří Vladimír Matýsek
Bloudění s Jaroslavem Durychem
Na záložce románu Jaroslava Durycha čteme následující citaci kritika F. X. Šaldy: „Bloudění, které dává název románu Durychovu, je skutečně hudební klíč jeho skladby, osnova jeho tkáně. Je to nejprve bloudění fyzické (...), ale je tu jistě i bloudění psychické.“ Těžko říct, jaký byl čtenářský zážitek pana Šaldy.
Jiří Vladimír Matýsek
Jak číst a vnímat poezii
Není to tak dávno, kdy jsem poezii používal jako doplněk, který prodlužoval seznamy četby. Próza vždycky držela prim. Poezii jsem vždycky četl povrchně, jen pro to, aby se odškrtla další položka na seznamu. Četl jsem ji jako řadu slov, nešel za text, nedokázal jsem do ní vžít. Navíc ke všemu, byl jsem nenápadně tlačen k jednomu pohledu na báseň. A to byla chyba.
